Trip do chorvatského Splitu vlakem

Čtvrtý článek / část #1

3

Přípravy

Matně přemýšlím, kdy mě vlastně tato myšlenka napadla. Určitě za tím stálo něco nového. Něco, co jsem v životě ještě nezkusil a vyzkoušet potřeboval. V každém z nás dřímají myšlenky na něco, na co je v životě lehká odpověď! Běž do toho bez ohledu na ostatní.

Vše začalo plánem vyzkoušet spací vlak. Prvotně jsem chtěl vyrazit na cesty sám, ale narazil jsem náhodou na facebooku na skupinu Cestování, spolucestování a vyzkoušel ji. Ozvalo se mi během 14 dní cca. 10 lidí. Postupem času, jak jsem si myslel hned ze začátku, začali odpadávat. Důvody jako „nemůžu protože“ v životě neberu! Nikdy bych si neřekl, nemůžu protože … pokud chcete jet, jedete bez ohledu na cokoliv.

Ve finále zbylo „tvrdé jádro“ 4 lidí. Na druhou stranu jsem si říkal, že je lepší zařizovat něco pro méně lidí, je s tím méně práce a ubytování se hledá lépe než pro vetší skupinu.

Ubytování jsem hledat přes booking.com a mohu říct, že ve Splitu našel kolem 200 nabídek. Stačilo jen vybrat kterou. Volil jsem hlavně jih, protože na severu jsou obrovské přístaviště a s koupáním by byl trošku problém. Ubytování sehnáno za směšné peníze (cca. 1000 na jednoho za 3 noci). Vlak jsem musel řešit přímo na přepážce Českých drah. Paní na mezinárodní přepážce mi udělala obrovskou radost i když ze začátku byla značně naštvaná. Vykouzlil jsem jí pár větami úsměv na tváři a hned šlo vše dobře. Jízdenky jsme po cca 30 minutách úspěšně zarezervovaly. Jako odměnu za skvělou práci ji čekala další den čokoláda 😛

Den odjezdu středa

První kdo za mnou přijel byla Veronika. Dlouhou chvíli čekáním na odjezd jsme využili na oběd. Věděl jsem, že cesta bude náročná. Po obědě, který stál za starou bačkoru jsme se přesunuli na hlavní nádraží a čekali na Lukeho (první neznámý z facebooku). Z Lukeho se vyklubal super týpek se smyslem pro humor. I když byl mladší než my všichni, do party zapadl dobře. Do kompletní sestavy už nám chyběl jen poslední člen a tím byla Valerie. Val jela přímo z Prahy vlakem, do kterého jsme jen přistoupili. Je čas na odjezd, ahoj Brno, mějte se tu krásně. To byla poslední slova co mi proběhla hlavou. Mám vždy myšlenky dopředu, jaké to asi bude. Vlak EC Metropolitan z Brna do Budapeště, přes kterou jsme jeli byl moc fajn. Čtyři hodiny cesty jsme si zpříjemnili deskovou hrou. Člověče nezlob se. Jen s trošku jinými pravidly a to při vyhození figurky z hracího pole jeden panáček něčeho tvrdšího. Asi si dokážete představit, jak jsem vypadal za ty tři hodiny neustálého přeskakování 😀 Konečně zastávka Budapešť Nyugati!

Budapešť

Jelikož nám jel vlak za hodinu a půl z nádraží Kéleti, využili jsme čas na přesun a menší sváču v místním Burger Kingu. Věta je čas jít na spací vlak do Splitu pro mě byla jako když dítě dostane hračku. Strašně jsem se těšil na tu zkušenost. Po příchodu k vlaku nám průvodčí spacího vagónu zkontroloval jízdenku a my se mohli nalodit. Spací kupé jsou vážně suprové, ten pocit že pojedete 12 hodin a klidně se můžete válet, chodit po chodbě, jít si kdykoliv vyčistit zuby nebo si skočit jen na záchod je skvělý. Dokonce máte připravená dvě prostěradla, polštář a i deku.

cesta_01

Po zabydlení Valerie vytáhla další trumf 😀 Láhev červeného vína, ale bohužel nebyl otvírák. Záchrana přišla s našimi spolucestujícími. Přistoupila dvě děvčata a jedna nabídla Valerii otvírák. Holek jsme se ptali, odkud jsou a dost nás překvapilo že až z Californie :O Dostudovaly školu a vydaly se na evropský trip. Po večeři jsme pokecali a pomalu se šlo spát.

cesta_1

Průvodčí nás upozorňoval ať si dáme peníze do kapsy, Balkánci prý docela často okrádají spící lidi. Zarazilo mě že berou jen peníze. Vlak po cestě zastavoval v pár stanicích, jedna zastávka v dědince Gyékényes byla půlhodinová z důvodu kontroly jak maďarských, tak chorvatských celníků. Vše proběhlo v pořádku, dokonce si i zavtipkovali a jelo se dál. Já osobně jsem se vzbudil až ráno cca 2 hodinky od Splitu. Ten nádherný pocit otevření okna v kupé byl nepopsatelný.

Chorvatsko

Cítil jsem ve vzduchu moře a koukal na vyprahlou krajinu plnou útesů, kamení a keřů, který ten nápor tepla vždy vydrží. Netrvalo to dlouho a ukázalo se nám i moře se Splitem dohromady. Odpočatí jsme konečně dorazili do cílové stanice. Měli jsme čas a tak jsme pobalili věci a šli pomalu pěšky k apartmánu, který byl asi 3 km od nádraží.

cesta_3

Výborná procházka v neúmorném vedru prospěla asi všem. Chvilka čekání před apartmánem nám dala možnost vychutnat si první chorvatské pivko. Bohužel nám až po nějaké chvilce došlo, že pokud si neřeknete o točené, většinou dostanete lahváče. I tak ledově vychlazené Karlovačko bodlo. V průběhu dopíjení si pro nás přišla Diana, která se stará o víc apartmánů po Splitu. Mladá, milá a super holka. Zavedla nás do jedné bytovky hned kousek od kavárny, kde jsme seděli. Ukázala nám vše potřebné, řekla kde jsou nejlepší kluby a uvidíme se za 4 dny v neděli. Ubytovali jsme se, chvilku odpočinuli a byl čas vyrazit k moři. Troufám si tvrdit, že se nám poštěstilo s pláží v menší zátoce. Na celou pláž bylo tak 10 lidí. Voda byla úžasně osvěžující, tipnul bych tak 23 – 24 stupně. Chtěli jsme ještě zkouknout město a tak jsme šli z pláže dříve. Já ve Splitu byl už několikrát, ale vždy se sem rád vracím. Úžasná splitská promenáda lemovaná palmami, restauracemi a ruchem je vždy skvělá na noční život.

cesta_4

V přístavišti kotví různé typy lodí. Dominantou Splitu je bezesporu historický Diokleciánův palác. Bohužel náměstí a věž z důvodu natáčení zavřeli. Další věc, kterou miluju na Chorvatsku jsou místní uzoučké uličky plné restaurací, barů a prodejen. Procházíte se a odevšud se linou vůně ryb a pokrmů z kuchyní. Všude je rušno a není snad uličky, kde by byl klid. Zavedly nás až na okraj parku Šuma Marjan. Tak krásnou restauraci s výhledem na celou krajinu a Split jsem dlouho neviděl.

Výhled Split

Samotný park jsme si nechali na další dny. Přeci jen nemůžeme vše zkouknout v jeden den! Po dlouhých schodech zpět do centra Splitu jsme obdivovali krásné lodě v přístavišti a přitom nás dohnal hlad. Padlo rozhodnutí vyzkoušet nějakou místní restauraci a pokusit se najít i chorvatské specialitky. Kolem jedné méně obsazené jsme šli a rovnou tam i zasedli. Jmenovala se Atlantida. Já se těšil hlavně na kalamáry. Ostatní si pochutnali na místní rybě, ale název už přesně nevím.

Jídlo + Split

Po vydatné večeři jsme se rozhodli jít pomale přes historické centrum zpět na byt. Vybrali jsme cestu kolem pláží a po cestě narazili ještě na jeden bar. Točené Ožujsko bylo výborné a na schlázení při horkém večeru ideální.

Takto jsme ukončili první den a už se všichni těšili na další.

Den druhý a třetí bude v dalším článku 🙂 Omlouvám se zase za můj pravopis, ale jsem přeci jen člověk 🙂